V neděli a pondělí jsme s Jurou podnikli dvoudenní výlet do Yokohamy a Kamakury. Přespali jsme v hostelu Zen v Yokohamě a to nám umožnilo vychutnat si i večerní atmosféru tohoto přístavu. Zajímalo by mě kolik lidí mělo stejně jako já následující představu: Je večer a podroušení námořníci se vrací po skupinkách na svoje bárky z malých dřevěných hospůdek s utrženými okenicemi. Mladí plavčíci se navzájem podpírají aby nespadli z mola, ve kterém občas chybí nějaké to prkno, do rozbouřeného moře. Na palubě vrzajícího rybářského člunu sedí starý mořský vlk s vytetovanou kotvou na rameně a zamyšleně potahuje ze svojí oblíbené fajfky. Vlny se tříští o silné dřevěné pilíře, obrostlé škeblemi a řasami a na okraji přístavu pod mihotající lucernou se loučí ten padouch v proužkovaném tričku s bílou čapkou se štítkem a objímá malou ubrečenou Japonečku v kimonu s kytičkovaným paraplíčkem v ruce ... no, tak to je pěkná blbost. Yokohama je sice hezká, ale k romantickým představám o námořníkovi a Japonečce malé má asi tak daleko jako je z Tsukuby do Náchoda. Prochodili jsme si křížem krážem čínské město, dali jsme si tam nudlovou ňamku s mořskejma potvorama, až tu někdy dojedete doporučuju se stavit v nějaké čínské hospůdce, není to drahé a moc jsme si pochutnali.
K velkoměstům patří samosebou i mrakodrapy. Z toho největšího Japonského (skoro 300 m) jsme se mrkli na střechy menších kolegů.
Hlavní molo přístavu, na fotkách se mi to nepodařilo dobře zachytit, ale bylo opravdu moc pěkně a nápaditě navržené.
Několik loděk různých velikostí a z různých období.
A spousta dalších krás. Poslední obrázek mi vhání slzu do oka a slinu do pusy. Mňam!!!
teda Jiťo já o Jokohamě měla podobné iluze jako ty a koukám, že v písničce pěkně kecaj:)Ale jinak z fleku můžeš psát romány o námořnicích a Japonečkách, krásně se to čte!!!
OdpovědětVymazatDíky za pochvalu :), ono to možná i takhle bylo, ale je to asi nějakej ten pátek zpátky.
OdpovědětVymazatdevcata, vzpamatujte se, jsme ve 21. stoleti
OdpovědětVymazat