Ahoj všichni, dlouho jsem nic nenapsala a po tomhle příspěvku bude asi zase následovat delší odmlka. Právě jsme ukončili jednu rundu písemek a referátů a chvíli si dáme novou, tak se asi spíš budeme učit než výletovat, a když už někam půjdeme, tak to nebude moc daleko. Rozhodně ne tak daleko jako do Madridu nebo do Barcelony.
Zmíněná dvě města jsou opravdu od Malagy pěkný lán cesty, Španělsko prostě nejsou Čechy. Nakonec nás vzdálenost přece jenom neodradila a Madrid (kam jsem chtěla já) s Barcelonou (kterou si zase nechtěl odpustit Jirka) jsme spojili do jednoho výletu, jak kvůli úspoře času tak peněz.
Do Madridu jsme vyrazili nočním autobusem přímo z Malagy. Když jsme ráno po šestihodinovém kodrcání proškrábli oči, vítalo nás Madridské autobusové nádraží. Jako správní tůristé jsme si to okamžitě namířili pěšky do centra. Po chvilce kufrování jsme se zeptali jedné kolemjdoucí kudy tudy do centra. Ta si poklepala na hlavu jestli jsme se náhodou nezbláznili a poslala nás na nejbližší metro. Madrid je asi opravdu tak velikej jako se zdál z letadla, když jsme přes něj v únoru přelétali. Strávili jsme v něm dva dny a stihli jsme všechny nejvýznamnější lákadla pro turisty. Významná náměstí, kostely, královský palác (nádhera opravdu doporučuju, bohužel se tam nesmělo fotit, takže si tam musíte zajet každý sám, ve středu je vstup zdarma), střídání stráží před ním, spousta krásných parků, býčí aréna, moderní čtvrť s mrakodrapy. Ochutnávku máte ve fotopříloze. Na konci je obrázek vlakového nádraží, v jehož hale je tropická botanická zahrada a jezírko se spoustou želv, to mě fakt překvapilo, docela dobrý nápad, hlavně pro cestující, kteří tam čekají dlouhou dobu na přestup nebo zpožděný vlak. Dávám to jako návrh k zamyšlení pro ČD. Něco podobného bych brala ve stanici Jaroměř. Taky se mi líbí názvy ulic v kachlíčkovém provedení a obložené vstupy do restaurací a některých obchodů. To jsme už viděli na jiných místech než v Madridu a vypadá to opravdu pěkně.
Po dvou dnech strávených v hlavním městě jsme přeletěli do Barcelony. Všechno klapalo jak po drátkách přílet byl asi v jedenáct večer na letišti jsme chtěli hupsnout rychle do metra a hurá se ubytovat v hostelu. Bohužel, barceloňané se asi o našem příjezdu dozvěděli pozdě a nestihli prorazit metro až na letiště :). Chvilka zmatkování a pak přímou cestou na vlak. Ten jsme naštěstí stihli. Myslím, že to byl poslední vlak co ten den jel, tak jsme byli rádi, že nemusíme nocovat na letišti. Vystoupili jsme na jednom z nádraží v Barceloně odkud nám mělo jet metro přímo k hostelu. Jenomže, co čert nechtěl, metro zavírá o půlnoci a nás přivítala zatažená mříž. Kousek od vstupu do metra visela mapa, tak jsme si jí vyfotili, opsali si pár názvů ulic, načrtli jak vypadají křižovatky, kde máme uhnout a vydali se na pochod. No, co budu povídat ve dvě ráno jsme byli u ubytovny jako na koni. Naštěstí tam byla dvacetičtyřhodinová recepce. Hostely v Madridu i Barceloně, ve kterých jsme bydleli, byli celkem v pohodě. V Madridu jsme měli pohodlnější spaní, v Barceloně zase prima snídani se spaním nás trochu trochu vyšplouchli tím, že jsme si zaplatili dvě lůžka (měli jsme lůžko 11 a 11b) a dostali jsme jen jednu madraci. Nikdo nás nevaroval, že lůžko 11b je kus překližky :D (myslím, že to byl odkládací prostor pro nocležníka), ale při velkém zájmu o lůžka, tam asi šoupnou lidi spát klidně i do sprchy. Při našem nočním příchodu jsme byli vděční za cokoliv a s černochem, co seděl na recepci, bylo těžké pořízení, i když trochu mluvil anglicky.
Dvoudenní průlet Barcelonou taky stál za to. Opět jsme si vytyčili na mapě všechno zajímavé a důležité a vydali se na prohlídku. Madrid a Barcelona se vůbec nedají srovnávat, určitě stojí za návštěvu obě metropole. Madrid je více historický a klidný. Barcelona je hektická, veselá se spoustou Gaudího staveb, přístavem, který jsme si prohlédli z výletní loďky, velkou promenádou s hromadou stánků, květinovým a ptačím trhem, krásnou gotickou částí a taky olympijským stadionem, který jsme taky nevynechali. Je toho opravdu k vidění mnoho. Já ale osobně zvedám ruku pro Madrid. Nevím jestli je to tím, že jsem tam chtěla od začátku víc, ale v Barceloně je na mě moc zmatku. (Jediný co bych do Madridu ještě přidala je přístav. Škoda, že to není přímořské město, ale to by asi zase jeho charakter úplně změnilo.)
Na cestě z centra Barcelony zpět na nádraží jsme měli štěstí a narazili jsme na fontánu, která předváděla nádherné představení na motivy různých skladeb (dokonce i na naši Vltavu). Jura dodá na blog určitě nějaké video. A pak už hurá na letiště, kde jsme přesockovali noc a ráno zpátky do Malagy. Celkový dojem - nádhera, i když jsme přijeli utahaní jako psi.
Zmíněná dvě města jsou opravdu od Malagy pěkný lán cesty, Španělsko prostě nejsou Čechy. Nakonec nás vzdálenost přece jenom neodradila a Madrid (kam jsem chtěla já) s Barcelonou (kterou si zase nechtěl odpustit Jirka) jsme spojili do jednoho výletu, jak kvůli úspoře času tak peněz.
Do Madridu jsme vyrazili nočním autobusem přímo z Malagy. Když jsme ráno po šestihodinovém kodrcání proškrábli oči, vítalo nás Madridské autobusové nádraží. Jako správní tůristé jsme si to okamžitě namířili pěšky do centra. Po chvilce kufrování jsme se zeptali jedné kolemjdoucí kudy tudy do centra. Ta si poklepala na hlavu jestli jsme se náhodou nezbláznili a poslala nás na nejbližší metro. Madrid je asi opravdu tak velikej jako se zdál z letadla, když jsme přes něj v únoru přelétali. Strávili jsme v něm dva dny a stihli jsme všechny nejvýznamnější lákadla pro turisty. Významná náměstí, kostely, královský palác (nádhera opravdu doporučuju, bohužel se tam nesmělo fotit, takže si tam musíte zajet každý sám, ve středu je vstup zdarma), střídání stráží před ním, spousta krásných parků, býčí aréna, moderní čtvrť s mrakodrapy. Ochutnávku máte ve fotopříloze. Na konci je obrázek vlakového nádraží, v jehož hale je tropická botanická zahrada a jezírko se spoustou želv, to mě fakt překvapilo, docela dobrý nápad, hlavně pro cestující, kteří tam čekají dlouhou dobu na přestup nebo zpožděný vlak. Dávám to jako návrh k zamyšlení pro ČD. Něco podobného bych brala ve stanici Jaroměř. Taky se mi líbí názvy ulic v kachlíčkovém provedení a obložené vstupy do restaurací a některých obchodů. To jsme už viděli na jiných místech než v Madridu a vypadá to opravdu pěkně.
Po dvou dnech strávených v hlavním městě jsme přeletěli do Barcelony. Všechno klapalo jak po drátkách přílet byl asi v jedenáct večer na letišti jsme chtěli hupsnout rychle do metra a hurá se ubytovat v hostelu. Bohužel, barceloňané se asi o našem příjezdu dozvěděli pozdě a nestihli prorazit metro až na letiště :). Chvilka zmatkování a pak přímou cestou na vlak. Ten jsme naštěstí stihli. Myslím, že to byl poslední vlak co ten den jel, tak jsme byli rádi, že nemusíme nocovat na letišti. Vystoupili jsme na jednom z nádraží v Barceloně odkud nám mělo jet metro přímo k hostelu. Jenomže, co čert nechtěl, metro zavírá o půlnoci a nás přivítala zatažená mříž. Kousek od vstupu do metra visela mapa, tak jsme si jí vyfotili, opsali si pár názvů ulic, načrtli jak vypadají křižovatky, kde máme uhnout a vydali se na pochod. No, co budu povídat ve dvě ráno jsme byli u ubytovny jako na koni. Naštěstí tam byla dvacetičtyřhodinová recepce. Hostely v Madridu i Barceloně, ve kterých jsme bydleli, byli celkem v pohodě. V Madridu jsme měli pohodlnější spaní, v Barceloně zase prima snídani se spaním nás trochu trochu vyšplouchli tím, že jsme si zaplatili dvě lůžka (měli jsme lůžko 11 a 11b) a dostali jsme jen jednu madraci. Nikdo nás nevaroval, že lůžko 11b je kus překližky :D (myslím, že to byl odkládací prostor pro nocležníka), ale při velkém zájmu o lůžka, tam asi šoupnou lidi spát klidně i do sprchy. Při našem nočním příchodu jsme byli vděční za cokoliv a s černochem, co seděl na recepci, bylo těžké pořízení, i když trochu mluvil anglicky.
Dvoudenní průlet Barcelonou taky stál za to. Opět jsme si vytyčili na mapě všechno zajímavé a důležité a vydali se na prohlídku. Madrid a Barcelona se vůbec nedají srovnávat, určitě stojí za návštěvu obě metropole. Madrid je více historický a klidný. Barcelona je hektická, veselá se spoustou Gaudího staveb, přístavem, který jsme si prohlédli z výletní loďky, velkou promenádou s hromadou stánků, květinovým a ptačím trhem, krásnou gotickou částí a taky olympijským stadionem, který jsme taky nevynechali. Je toho opravdu k vidění mnoho. Já ale osobně zvedám ruku pro Madrid. Nevím jestli je to tím, že jsem tam chtěla od začátku víc, ale v Barceloně je na mě moc zmatku. (Jediný co bych do Madridu ještě přidala je přístav. Škoda, že to není přímořské město, ale to by asi zase jeho charakter úplně změnilo.)
Na cestě z centra Barcelony zpět na nádraží jsme měli štěstí a narazili jsme na fontánu, která předváděla nádherné představení na motivy různých skladeb (dokonce i na naši Vltavu). Jura dodá na blog určitě nějaké video. A pak už hurá na letiště, kde jsme přesockovali noc a ráno zpátky do Malagy. Celkový dojem - nádhera, i když jsme přijeli utahaní jako psi.
