Tsuchiura - jezero Kasumigaura (9.5.2010) ...

Pohodový nedělní cyklovýlet k velkému jezeru nedaleko od Tsukuby.

Rybáři na vodě i na souši. Sem tam se válela na břehu nebo pohupovala na vlnách i nějaká ta chcíplá ryba. Viděli jsme i takové kapitální kousky, že bych do jezera nevlezla i kdyby mi za to dobře zaplatili.

V rýžových políčcích stavy ryb kontrolují volavky popelavé, bílé i kormoráni.

V pozadí za rýžovými políčky hora Tsukuba se svými dvěma vrcholky.

Tak taková cestička se vine kolem celého jezera.

Tanzawa-san (3.5.2010) ...

První pořádná tůra do hor (chvílemi jsem si myslela, že i moje poslední v životě :)))). Po skoro měsíci duševní i fyzické rekonvalescence můžu konstatovat, že japonské hory jsou krásné.

Tým drsných horalů, které jsem měla s sebou.

V dálce a v oparu se nám ukázala i s Fuji-san.

Solární panely i na horách.

Pečlivě upravené schůdky i cestičky.

První z mnoha dobytých vrcholů s chatou, kde jsme původně mysleli, že budeme nocovat. Bohužel, chybička se vloudila a museli jsme si najít náhradní řešení.

Náhradní řešení našeho noclehu. Z venku vypadá stroze, ale vevnitř bájo.

Pelíšky.

Tanzawa-san vrchol.

Poslední foto asi na půli cesty. Pak jsem sebou dvakrát flákla, vyvrtla si kotník, odřela kolena a obličej, takže zbytek cesty mám trochu v mlhách :). Teď s odstupem času musím uznat, že výlet byl super a už se začínáme chystat jak dobudeme Fuji-san :).

Tokyo - Asakusa, Ueno ZOO, Odaiba (1.5.2010) ...

Po delší odmlce plním resty a rychlostí bleskozordu doplňuju alespoň obrázky z minulého měsíce s drobným komentářem. Nejprve návštěva Tokya a jeho čtvrti Asakusa se spoustou stánků se suvenýry a se známým Budhistickým chrámem Sensó-ji (jeho hlavní část je bohužel v rekonstrukci, takže na druhém obrázku je jenom brána před chrámem).

Z Asakusy se dá zanedlouho dojít do Uena. Tam jsme se stavili v ZOO - taky moc hezký. Nejvíc mě uchvátilo veškeré ptactvo. Plno krásných dravců a všech možných jiných druhů ptáků, na které si vzpomenete. Bohužel všichni pečlivě uvěznění za mřížema jak už to v ZOO bývá.

Den jsme zakončili pohledem na západ slunce z ostrova Odaiba, který je také součástí Tokya - romantika.

Ushiku Daibutsu (25.4.2010) ...

Asi 20 km od Tukuby u městečka Ushiku stojí největší socha na světě. Je to 120 m vysoký bronzový Budha. Vyjeli jsme si tam v neděli na kolech a rozhodně jsme nelitovali. Krásná projížďka, super počásko a Budha opravdu neuvěřitelný. Překvapil nás už po cestě, když vykukoval za lesem a ty největší stromy mu tak tak schovávaly nohy. Kdyby se rozběhnul mohl by je překračovat kopečky jako Krakonoš ve večerníčku.

Jura u obří kadidelnice (nebo jak to nazvat), do které budhisté zapíchávají vonné tyčinky a omývají se jejich kouřem. V pozadí za ním je zvon, který se rozeznívá pomocí beranidla.

Upravený park kolem sochy.

Když už jsem si vzpomněla na toho Krakonoše, tak nestát, nekoukat, pevat!!!

Poslední pohled na Budhu za krásnou sakurou.

Dětská ZOO v areálu parku. K vidění byli králíci, veverky, kozy a klokani. Japončata fasovala na hlazení králíčků speciální rukavice, my jsme je odvážně hladili holou rukou. Ve stánku v miniZOO se prodávaly granule pro veverky a nakrájená mrkev, ale chudáci králíci byli tak přežraní, že když viděli dalšího samaritána jak se na ně žene s mrkví v ruce tak zdrhali do ohrazených zón co jim nohy stačili.

Krmení veverek. Děti se bály víc než veverky.

Zastávka v parku u jezera na zpáteční cestě. Úplně jako v Holansku.